O nás, čínských chocholatých psech, se těžko shánějí nějaké historické zprávy. Ví se, že jsme sloužili jako svatyňoví psi, byli jsme využíváni ve staročínské medicíně, k předpovídání budoucnosti i jako společenští psi v palácích.

Dnes se objevujeme ve dvou variantách: jako naháči s charakteristickou chocholkou na hlavě a nebo osrstění, tzv. "labutěnky". Právem patříme mezi společenská plemena. Jsme mazliví skřítci s nádhernýma výraznýma očima a s domovským právem v páníčkově posteli. Ale zároveň oplýváme nezdolným temperamentem, v malém tělíčku je velké psí srdce a žádná lumpárna nám není cizí.

Do naší smečky velkých psů se bez jakýchkoliv problémů začlenil Čenda, labutěnka. Jen co povyrostl začal prohánět beardetky. S Mimi vytvořil nerozlučnou dvojici největších rošťáků a dobrák Luka mu slouží jako pozorovatelna či měkká a teplá pohovka. Má za sebou první výstavy ve třídě dorostu a mladých. S páníčkem trénuje agility a nervuje ho při výcviku poslušnosti. Ač malý tělem, v naší velké smečce se rozhodně neztrácí a sám se vydatně přičiňuje o to, že přehlédnout ho prostě nelze.

Čenda je zatím mladý, ale doufáme, že časem bude uchovněn a zplodí štěňátka stejně úžasná, jako je on.

K Čendovi v březnu 2007 přibyla nahatá holčička - Eliška, Elátko, Elinka... potvůrka uječená. Přišla k nám ve svých sedmnácti měsících, už jako dospělá slečna. Je to čistý naháček s velmi osobitou povahou. Žije si svým vlastním životem, nejvíce miluje spaní v posteli s hlavičkou na polštáři a hlavně zbožňuje páníčka. Když jí přemluvíme, milostivě si vyjde na procházku a občas si pohraje s dobrákem Lukou. Ráda se vyhřívá na sluníčku na svém polštářku, ale když při tréninku agility páníček zavelí a vezme buřtík, tak i přeskočí malou překážku. Elátko je u nás ve spolumajitelství a časem bude také uchovněna.